„My bychom vzh?ru k nebes?m,
však jsme se zemí spjatí“
T?žko ?íci, kdy vlastn? ?lov?k zatoužil mít k?ídla, vzlétnout a alespo? na chvíli si podmanit vzdušné mo?e. Toto jeho odv?ké p?ání bude nejspíš stejn? staré, jako lidstvo samo. Jist? existuje paralela mezi autorem bájného p?íb?hu o Ikarovi a geniálním vynálezcem da Vincim. Kdo vlastn? byli všichni ti prostí odvážlivci, kte?í se vrhali na pergamenových k?ídlech ze svah? a skal, aby za cenu krátkého opojení z letu riskovali to nejcenn?jší – zdraví a život? A což teprve ona úžasná éra báje?ných muž? na létajících strojích?
Žijeme v jednadvacátém století. K obloze denn? vzlétají tisíce letadel, lidé cestují mezi kontinenty a dokonce i do vesmíru. Dalo by se tedy ?íci, že jedno odv?ké p?ání lidstva je napln?no, že romantické ideály nemají v moderním sv?t? co pohledávat. To však našt?stí není pravda. Vždy bude totiž hluboká propast mezi chladnokrevným byznismanem letícím za obchodem a za?ínajícím rogalistou, který nadšen? vlá?í na kopec staré vysloužilé rogalo. Vždy? co je jednotvárný let v trupu moderního letadla ve srovnání s letem pod otev?eným nebem? S posledním dotykem zem? se ?lov?k naráz ocitne v jiných prostorech a dostaví se ten úžasný pocit svobody, nezávislosti a vlastní odpov?dnosti. Podoben letícímu ptáku, má možnost vid?t krajinu z úpln? jiného pohledu, slyšet zvláštní šum vanoucího v?tru a celým t?lem vnímat dotyky vzdušných proud?. Krom? odvahy je velkým darem schopnost tyto pocity vnímat a prožívat.
U mnoha ?len? našeho klubu se obdiv k létání projevil už v d?tství. Vždy? která pohádka neobsahuje letecký motiv?Jednoho dne to pak mohl být bezd??ný trochu závistivý pohled na kroužícího dravce. Ten byl brzy dopln?n poušt?ním drak?, malých parašutist? nebo letadélek. Snilo se i konstrukcí vlastních „letostroj?“. Ty nejš?astn?jší se alespo? na ?as stali ?leny aeroklubu, kde si však spíš vychutnali p?íko?í za?áte?ník?, než svobodné létání. Byli dokonce i takoví, kte?í se už v 16-ti letech vydali na let dopravním letadlem z Prahy do Brna. Parašutistický výcvik absolvovaný v?tšinou z nás ve 2. pol. 80let naši touhu k létání už jenom umocnil.
Touha létat je dar, který není dán každému. Aviatik – amatér všech dob byl vždy hodnocen okolní spole?ností všelijak. P?edevším jako blázen, ve st?edov?ku navíc posedlý ?áblem. Nikdy mu to však nevadilo a vadit nebude, protože ví svoje. A také ví, že v srdci t?ch, kte?í ho takto soudí, bývá vždy trochu obdivu i závisti.
Tak tedy – „ Vzh?ru jen…!“
autor Petr Malý